Proč jste se rozhodla hrát zrovna volejbal?  

Volejbal jsem začala hrát v devíti letech poté, co si moje mamka všimla, že na škole, do které jsem chodila, se pořádal nábor hraček do volejbalu. Tak mě tam přihlásila. Já jsem v té době ještě závodně plavala, ale po čase u mě volejbal zvítězil.

Máte čas ještě na nějaké jiné koníčky?

Mám ráda i jiné sporty – jezdím na kole, v zimě lyžuju, ale sleduju třeba i seriály a filmy. Bohužel mi volného času teď moc nezbývá, jelikož jsem v maturitním ročníku a hodně mi zabírá právě učení a příprava na maturitu.

Studujete gymnázium na Slovanském náměstí – nelákalo Vás to taky na SG Ludvíka Daňka, kam chodí hodně holek od Vás z týmu?

Na Slovanské náměstí jsem se hlásila v sedmé třídě, v té době jsem si nebyla jistá tím, jestli volejbal budu hrát i na střední škole, a proto jsem volila tuto možnost. Obtížnější je to v tom, že nemám školou vyhraněný čas na dopolední tréninky, jako mají holky na Botance. Naštěstí mi ale učitele vycházejí vstříc a dávají mi náhradní termíny testů, na které ve škole chybím.

Hrajete odjakživa na postu univerzálky?

Nejprve jsem asi dva roky působila na pozici nahrávačky. Přiřazena mi byla asi z toho důvodu, že jsem v té době byla oproti ostatním holkám poměrně malá, vyrostla jsem totiž až později. Poslední rok, co jsem byla věkem žákyně, ale trenér rozhodl, že mě vyzkouší na post univerzálky, na kterém hraju doteď. Můžu se tak soustředit pouze na útok, což je činnost, která mě ve volejbale baví ze všeho nejvíc.

Ve volejbale jste zatím věrná Brnu.

Ano, začínala jsem v Králově Poli v přípravce a odtud jsem pak pokračovala do družstva žákyň. Poté jsem si vyzkoušela extraligu kadetek, kterou jsem hrála dva roky a pak jsem  pokračovala do juniorek. V družstvu žen jsem nyní druhou sezónu.

Už jste ale oblékla i reprezentační dres?

K národnímu týmu jsem byla pozvána minulý rok, kdy jsme se od prosince připravovaly na kvalifikaci na Mistrovství světa juniorek, která se hrála v lednu v Tišnově. Dokázaly jsme tohle kolo kvalifikace vyhrát bez ztráty jediného setu a postoupit do dalšího kola. Působení v reprezentaci beru jako zkušenost, díky které jsem poznala, jaký volejbal se hraje na mezinárodní úrovni.

Čeho si zatím ve své volejbalové kariéře ceníte nejvíc?

Nejvíce si asi cením vítězství v Českém poháru žákyň, kdy o výhře rozhodoval až náš poslední odehraný zápas – ten jsme navíc na začátku prohrávaly. Velmi si také cením stříbra, které jsme v extralize juniorek s holkama vybojovaly minulou sezónu.  

Máte nějaký volejbalový vzor, čeho byste chtěla ve volejbale dosáhnout?

Volejbalový vzor úplně nemám, spíše jen oblíbené hračky. Mým cílem je vyzkoušet si úroveň volejbalu v zahraničí, ráda bych si zahrála v Itálii, Německu nebo Polsku.

Jak hodnotíte dosavadní účinkování KP Brno v letošní extralize, v čem jsou jeho slabé a silné stránky?  

Myslím, že se neustále zlepšujeme a výkonnostně posouváme. Naše hra vypadá mnohem jinak, než vypadala na začátku. Mezi slabé stránky bych zařadila občasné výpadky koncentrace, které se nám ale daří redukovat.

Jaký dárek Vám udělal největší radost pod stromečkem?

Nejlepší dárek jsem si vlastně nadělila sama a trochu předčasně. Den před Štědrým dnem jsem totiž úspěšně zvládla závěrečné zkoušky z autoškoly. Díky tomu se mi snad v budoucnu nikdy nestane, že bych kvůli hromadné dopravě přišla pozdě na trénink.