7x Mistr ČR a ČSFR, 7x vítěz ČP

Legrace, šílenství, důvěra? To vše provázelo v sezóně tým kadetek

Kadetky2019

 

Nahrávačka Radka Mokrá a smečařka Anička Mičánová společně se svým týmem kadetek ozdobily letošní sezónu stříbrem. Ve společném rozhovoru prozradily nejenom nejhezčí okamžiky uplynulého roku, ale také velmi zajímavý rituál, který je provázel závěrečným finálovým turnajem.

 

 

 

Holky, na co budete kromě zisku stříbra z letošní sezóny nejradši vzpomínat?

Radka: Nevím, jak to mají ostatní holky, ale pro mě to byl náš pobyt v Beskydech, kdy nám trenér a kuchař Tom (bratranec Lucky Šmardové) připravili "štědrovečerní večeři". Měli jsme kapra, bramborový salát a také jsme pekli perníčky a dostali malé dárečky.

Anička: Přesně tak, nejhezčí asi bylo, když jsme byli s holkama a Martinem na horách v Beskydech. Bylo to před Vánoci. Martin, a ještě náš úžasný kuchař Tom, nám jeden den udělal překvapení, a to štědrovečerní večeři. Všichni jsme seděli u jednoho stolu a bavili se o všem možném. Celé tyhle hory byly strašně super.

 

Která tři slova nejvíce charakterizují Váš tým?

Radka: Legrace, šílenství, důvěra.

Anička: Kopa srandy, podpora, šílenství.

 

Máte nějaký volejbalový vzor?

Radka: Já ne.

Anička: Pro mě je obrovským vzorem kladenský smečař Tomáš Hýský. Na hřišti je stále s dobrou náladou, ať se dějě, co se děje. A vždycky se zdá, že je velkou oporou pro všechny své spoluhráče, a to se mi na něm neskutečně líbí. 

 

Jak by měl vypadat ideální trenér :-)

Radka: Měla by to být osoba, která nás bude motivovat k lepším výsledkům, naučí nás dobré hrát, ale zároveň bude mít pevné nervy a trpělivost.

Anička: Měl by mít velkou trpělivost a nervy. Chodit na každý trénink s úsměvem a mít s hráčkami do určité míry kamarádský vztah a samozřejmě by měl dobře učit volejbal :)
 
 
Jaká nejvtipnější historka se Vám v sezóně stala?
 
Radka: Vtipných historek je spousty, je těžké vybrat je jednu. Většinou se o ně tedy stará Lucka Oujezdská a Meggi Bukovská.
 
Anička: Nejvtipnější nebo spíše velice záživné asi bylo, když jsme jeli na jeden z finálových turnajů do Plzně. Jeli jsme sotva jedoucím autobusem, na konci cesty z nás všech byli takoví naklepaní řízečci. Cestou do Plzně se nám autobus několikrát "porouchal" a chvilku třeba ani nešel nastartovat. Potom byl hodně vtipný náš řidič, při rozcvičce dost nápadně okukoval holky. 
 
 
Měly jste v týmu nějaký rituál? 
 
Radka: Po celou sezónu jsme měly stejný pokřik, který před pár lety vymyslela Květka Grabovská. Rituálů vzniklo spoustu až teď před finálovým turnajem. Třeba náš kondiční trenér Alda zavedl ranní týmovou procházku do obchodu pro snídani. Pak jsme si před každým zápasem osahávaly malou formičku na pečení, aby nám přinesla štěstí 
 
Anička: Ano, sahaly jsme si na formičku od cukroví, abychom měly formu :-)

 

Barbora Mertová

Foto: Ondřej Driml

 

 

 
 
 

 

 


facebook instagram YouTube fanshop luzanky sms


Nejbližší domácí utkání A-týmu

MOD_DPCALENDAR_UPCOMING_NO_EVENT_TEXT