Mladší žákyně D letos kráčely sezónou ve šlépějích svých předchůdkyň a svou sílu potvrdily v krajském přeboru celkovým vítězstvím. V závěru sezóny si v kvalifikaci navíc vybojovaly účast na Mistrovství republiky mladších žákyň, které hostilo Uherské Hradišti. „Holky tam sice skončily osmé, ale může být pro nás útěchou, že jsme něco jako mistři Moravy, protože jsme se umístily nejlépe z moravských účastníků," usmívá se jejich trenérka a hlavní tahoun celého týmu Mája Kašubová.

Letos Vaše družstvo zdobí ale ještě další úspěch?

Velké překvapení děvčata připravila nejenom mně v naší doplňkové soutěži - krajském přeboru starších žákyň. V něm se po celou základní část držela v první skupině a zásluhou toho, i po smolném finálovém turnaji, skončila celkově jako třetí nejlepší družstvo v kraji mezi staršími žákyněmi. Celá naše letošní sezóna se mohla odvíjet na úspěšné vlně také zásluhou mé kolegyně Alči Dobešová, která mně podstatnou část družstva předala dobře připravenou. Poděkování patří i Vlastíkovi Vykydalovi, bývalému skvělému nahravači Zbrojovky Brno, který s námi absolvoval závěr sezóny a byl mně duševní oporou.
    
Jaký moment ze sezóny Vám zůstane vrytý do paměti napořád?

Jsou to dva ne zcela volejbalové momenty. Naše první soustředění na začátku srpnové přípravy nás zavedlo do Sloupu u Macochy. Ubytovány jsme byly jako v pionýrském táboře v dřevěných chatkách, které poskytovaly el. energii pouze v podobě světla. Bez mobilního telefonu ani ránu, což je bohužel, realita dneška. Telefon se dal nabíjet pouze v jídelně, kde tak činili všichni ubytování. Tak se zachovala i naše Anička Pokorná. Jako jediná však svůj mobilní telefon již nenašla. Někomu se zalíbil. Mezi spoluhráčkami se vzedmula velká vlna solidarity, děvčata uspořádala mezi sebou sbírku, aby Anička měla základ na nový mobil. Druhý moment souvisí s Natkou Hélovou, která obětovala veškeré své úspory, aby mohla s družstvem absolvovat soustředění v Mikulově. A ještě jedna věc na odlehčení. Na konci sezóny mně jedna z maminek svým zůsobem pochválila za to, že se mně podařila neuvěřitelná věc - naučit její dceru připravit si své věci na trénink či zápas a na nic nezapomenout. Prosté kouzlo švihadla, skvěle posiluje paměť :-)
 
V čem byl základ letošní úspěšné sezóny?

Letošní družstvo bylo velmi dobrou partou, zapálenou pro volejbal, volejbalové hračičandy. Neměly to se mnou vždy lehké, ale samy si potvrdily, že pracovitost se jim vyplatila a dovedla je k většímu volejbalovému umění. Do role lídra družstva se od začátku propracovaly kapitánka  Bětka Vejtasová a Lucka Veselá, které již se mnou absolvovaly předcházející sezónu. Za celou sezónu však musím vyzdvihnout všechny: Barču Hudy Hudečkovou, Katku Pelda Pelikánovou, Zuzku Navrátilovou, Barču Jedli Jedličkovou, Veroniku Boži Miškufovou, Viki Konečnou, Anetku a Terezku Kučerovi, Natku Heli Hélovou, Aničku Neterdovou. Nezapomenu ani na největšího smolaře a skokana roku Natku Gardy Gardavskou a Aničku Peetu Pokornou, která se vlastní zarputilostí vypracovala tam, kde dnes je.
   
Všem do dalšího volejbalového života přeji, aby se volejbalem i nadále bavily. Přijdou další úspěchy, občas doprovázené i neúspěchy. Ale bez toho není cesta nahoru. Ze všeho nejdůležitější je však radost ze hry, sport je zábava, volejbal je zábava. Takže divoženky moje, bavte se. Budu Vás sledovat, jak nejen volejbalově rostete.

Barbora Mertová