6x Mistr ČR a ČSFR, 5x vítěz ČP

Nahrávačka Květa Grabovská má letos před sebou spoustu cílů

Grabovská

 

Když před dvěma lety na jaře onemocněly v A-týmu KP Brna Šárka Šloufová a Ivana Zburová, dokázala je jako nahrávačka už tehdy, v 15 letech, zastoupit Květa Grabovská. Součástí KáPéčka je odmalička, a tak si v královopolském klubu prošla úplně všemi kategoriemi. Na svém kontě má čtyři juniorské tituly a dvakrát byla vyhlášena nejlepší nahrávačkou finálového turnaje juniorek. Je stálou reprezentantkou ročníku 2002 a v současné době má dokonce své místo i v národním týmu žen. Od letošního roku je v A-týmu nahrávačkou, která ponese tíhu výsledku sezóny. Kromě této zodpovědné role se musí Květa ještě navíc soustředit na školu, letos ji totiž čeká maturita.  

 

Odkud pocházíš a jaké byly Tvoje volejbalové začátky? 

Pocházím z Holubic, to je volejbalová a nohejbalová vesnice kousek od Slavkova. Vyrůstala jsem tu společně s dalšími dětmi, s kterými jsme každý týden chodily do “míčovek”, kde jsme hráli různé hry a sporty, ale hlavně volejbal. Míčovky vznikly díky velké podpoře pana Šmerdy, který stojí za úspěchy volejbalu Holubic.

Byl pro Tebe volejbal jasnou sportovní volbou?

Určitě. Volejbalovou cestou jsem se chtěla vydat už jako malá. Každopádně bavily mě i jiné sporty, ale volejbal je moje srdcovka. 

Odkdy hraješ v KáPéčku a čím vším jsi v klubu prošla?

Za KP jsem hrála už od minivolejbalu. Poté jsem si prošla mladšími a staršími žákyněmi, kde jsem hrála na smeči. A pak jsem byla v U17 a U19, tam jsem si poprvé zkusila nahrávku. 

Kdo všechno z trenérů Tě v dosavadní kariéře nejvíc ovlivnil?

V dosavadní kariéře mě ovlivnili určitě všichni trenéři, pod kterými jsem kdy hrála. Myslím si, že nahrávačsky mě nejvíce ovlivnil táta. V mladších žákyňkách se mnou pracovala Janička Brunclíková a potom paní trenérka Kašubová. Dále jsem byla několik let pod trenérem Erikem Nezhodou společně s holkami, které se mnou hrají doteď. Co se týká mládežnických reprezentací, vystřídali se u mě pan Novák, pan Mitáč i trenér Nezhoda. A momentálně spolupracujeme s panem trenérem Kalným a měla jsem teď možnost poznat trenéra reprezentace žen Athanasopoulose. Chtěla bych také poděkovat našim fyzioterapeutkám Kamči se Sašou, které mi velmi pomáhají.

Jsi součástí generace holek, která má za sebou čtyři juniorské tituly. Letos jste mohly ve finálovém turnaji bojovat o pátý. Společně teď hrajete za A-tým, společně jste letos byly v reprezentaci žen. Zní to až pohádkově, ale určitě za tím vším nebyla jednoduchá cesta.

Cesta to byla a je dlouhá, ale s holkama se nám to vyplatilo. Už jenom kolik titulů za sebou jsme spolu uhrály. Moc nás mrzí, že jsme společně, v téhle skvadře, nemohly odehrát poslední finálový turnaj.

Ty jsi navíc byla už v roce 2018 vyhlášena nejlepší nahrávačkou finálového turnaje.

Ano, byla jsem vyhlášena nejlepší nahrávačkou turnaje a tohle ocenění jsem si obhájila i v další sezóně. 

Pravidelně oblékáš reprezentační dres, teď už i ten seniorský. Letos jsi kromě přípravy s národním týmem absolvovala společně s Denisou Pavlíkovou také dva přátelské zápasy v Polsku, jak velká zkušenost to pro Tebe byla?

Zkušenost to byla určitě obrovská. S Dendou a s holkama jsme si to na soustředěních moc užily. Nejvíce mě obohatila možnost trénovat s nejlepší hráčkami ČR.

S A-týmem se od léta pilně připravujete a na startu sezóny se ukázalo, že jste pracovaly poctivě, a vyplatilo se to. Jak moc mrzí současná pauza, když jste tak dobře rozjely sezónu?

Současná pauza nás mrzí hodně. Naše práce se ukázala ve skvělém světle, začátek sezóny nám vyšel dobře. Letošní tým máme skvěle poskládaný a myslím si, že může dosáhnout na výrazný úspěch. 

V této sezóně je na Tebe kladena velká zodpovědnost, jsi tahounem týmu, jak moc je to náročné? Je to určitě odměna za Tvou dlouholetou volejbalovou práci a dřinu. 

Tahounem rozhodně nejsem sama. Náročné je to v tom, že jsme stále velmi mladý tým v porovnání s ostatními kluby. Ale hrajeme spolu dlouho a je pro nás velkou odměnou, že jsme se dostaly až do žen, a jsme schopny konkurovat extraligovým týmům.

V současné době také studuješ?

Ano, momentálně stále studuji na Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka. Tento rok budu maturovat.

Jaký je Tvůj letošní sezónní a osobní cíl?

Můj letošní cíl je uhrát titul v juniorkách. Pokusit se zabojovat o medaili extraligy žen. Dostat se na vysokou školu. A udržet se v reprezentaci žen.

Kdo bude podle Tebe v letošní extralize žen mezi TOP 3 týmy?

Letošní extraliga bude velice zajímavá. Oproti minulému roku se výkonnostní rozdíly mezi týmy o něco zmenšily. Když bych měla někoho vypíchnout, tak určitě vypadají dobře Olomouc a Olymp Praha. Zbytek extraligy působí vyrovnaně a na třetím místě může skončit kdokoliv.

Jak se momentálně udržuješ v kondici? A co děláš ve volném čase?

Momentálně s týmem děláme cvičení, které mám na doma od kondičního trenéra. Společně s nějakými běhy a pinkáním o zeď v naší chodbě. Jinak trávím čas s rodinou a učím se.

Jaký je Tvůj dosavadní největší volejbalový zážitek?

Skvělý zážitek, na který nikdy nezapomenu, byl zápas s juniorskými mistryněmi světa s Itálií v Miláně. Tenhle zážitek dávám na první místo společně s letošní letní přípravou s reprezentací žen.

Kdo je pro Tebe současným volejbalovým vzorem?

Moc ráda bych si jednou zahrála v reprezentaci žen společně s Pavlou Šmídovou. A samozřejmě sleduju nejlepší nahrávače světa v ženském i mužském volejbale. Obdivuju nahrávače z Iránu Maroufa, který dokázal pozdvihnout svůj tým na světovou úroveň.

 

Barbora Mertová

Foto: Ondřej Driml

 

 

 

 

 

 


facebook kalendar YouTube fanshop prispevky nabor nabor luzanky


Nejbližší domácí utkání A-týmu

Nenalezeny žádné události

Twitter