6x Mistr ČR a ČSFR, 5x vítěz ČP

Mladistvá dravost, odvaha a boj o každý míč. To je naše krédo

kp šelmy 30012021 83

 

Matúš Kalný má v Králově Poli za sebou druhou sezónu. Jeho tým letos skončil na šestém místě, tedy pozici, ke které na startu sezóny družstvo vyhlíželo. Jak Matúš hodnotí základní část extraligy a play off proti Olomouci? Co by mohlo být impulsem ke zlepšení do budoucna? A které hráčky ho v průběhu sezóny svým výkonem nejvíc potěšily? Kromě odpovědí na všechny tyto otázky Matúš v rozhovoru přidává navrch i krédo, s nímž do KáPéčka přišel, a kterého se stále drží.

 

Jak hodnotíš základní část sezóny?

První část sezóny nebyla z mého pohledu výsledkově špatná, všechny soupeře z naší výkonnostní kategorie jsme porazili doma i venku. Zvítězili jsme nad Ostravou a je škoda, že se nám to samé nepovedlo na začátku roku na Olympu, protože jsme tam vedli 2:0. Slibně se vyvíjelo i utkání doma s Olomoucí, mohl to být určitě dobrý skalp. Takže i s těžkými soupeři jsme se dokázali popasovat a základní část jsme za mě odehráli dobře.

Tuhle fázi sezóny určitě negativně poznamenal Covid-19?

Ano, my jsme měli bohužel v průběhu říjnové pauzy hodně nemocných a hned potom jsme dvakrát hráli s klíčovým soupeřem o páté místo – s Ostravou. První domácí utkání se nám nepovedlo a byly to nakonec v boji o páté místo stěžejní body. Já měl pak trochu obavy, jak to bude v odvetě – v Ostravě jsme se ale už zlepšovali, a nakonec zvítězili 3:2.

V play off jste narazili na silnou Olomouc, jak se na něj zpětně díváš?

Play off pro mě bohužel bylo trochu zklamáním. Myslel jsem a doufal, že se víc se soupeřem popereme a vytěžíme z něj víc i s výhledem na další rok. Stále ještě to hůř snáším. V prvním zápase nebylo vůbec jednoduché zopakovat to, co se povedlo proti Olomouci na konci základní části doma. V týmu jsme si sice řekli, že tento náš podařený výkon nesmíme přecenit, i přesto nás Olomouc jednoznačně přehrála.

Druhé čtvrtfinálové utkání už bylo úplně jiné, odehráli jsme dva vyrovnané sety a jeden z nich jsme vyhráli. To vlastně přesně kopírovalo naši sinusoidu, která pro nás v sezóně byla dost typická. Třetí vzájemný duel se nám však znovu nevydařil. Měl jsem přání vyhrát alespoň jeden zápas a Olomouc trochu více potrápit.

Družstvo se oproti loňské sezóně ale hodně posunulo?

Ano, minimálně statisticky, a to jak individuálně, tak týmově. Bylo slyšet i hodně ohlasů od kolegů, že jdeme nahoru, což mě těší. O to větší je škoda, že jsme to nedokázali přetavit do lepších výsledků a samozřejmě i do lepší pozice pro play off. Promarnili jsme v základní části určitě tak pět šest bodů a kdybychom je měli, nemuseli jsme narazit na tak náročného soupeře ve čtvrtfinále. Olomouc byla z mého pohledu nejsilnější tým.

Co mohlo pomoci k ještě lepším výsledkům v sezóně?

Potřebovali bychom určitě v týmu nějakého většího tahouna. V některých situacích je nutné dát ostatním impuls i z družstva uvnitř, nejenom od trenéra, že se dají věci dělat jinak, a že někdy není všechno úplně v pořádku. Souvisí to ale bezesporu i s tím, že tým je hodně mladý. Družstvo určitě potřebuje jednu dvě zkušené hráčky, náš tým byl navíc letos oproti minulé sezóně ještě mladší.

Kdo Tě během sezóny z týmu příjemně nejvíc překvapil?

Velmi solidní sezónu měla Dáda (Daniela Digrinová) a také Ela Koulisiani – na to, že to byla v podstatě její první sezóna a je velmi mladá, odehrála všechno velmi dobře.

Jak moc chybí na zápasech divácká kulisa?

Pro mě je to to nejhorší, co může být. Hodně si užívám, když je v hale hodně lidí, dodávají mi energii. Teď je to hrozné, slyším jenom sám sebe, co říkám a jinak už druhý rok nikde nikdo.

Co říkáš na předčasné ukončení extraligy?

Přišlo mi to trošku unáhlené, vůbec jsem s touto variantou nepočítal a myslím si, že se extraliga dala dohrát – byť třeba v nějaké jiné variantě. To, že se soutěž zruší v tak pokročilém stádiu, mě hodně překvapilo. Na druhé straně, zdraví je samozřejmě na prvním místě.

A-tým KP Brna ale rozhodně nepřestal pracovat, trénujete stále.

Ano, trénujeme dál, i když už bez některých hráček. Odešly Karin a Elvita a teď o víkendu odletěly domů i Američanky. Zraněná je Kuňa (Kateřina Kuníková). Po Velikonocích začíná reprezentace, kam odejdou další čtyři naše hráčky – Dáda, Denisa, Květa a Magda. Tréninky ale budou pokračovat normálně dál.

Co si přát do příští sezóny?

Byli bychom moc rádi, aby se zlepšila celková situace a nebyli jsme vázáni dalšími omezeními. Rádi bychom znovu sport dělali i pro lidi, nejenom pro nás. Doufám, že se tohle už co nejdřív změní a my budeme opět moci fungovat normálně před našimi fanoušky.

Výsledkově se samozřejmě chceme posunout zase dál, budeme o rok starší, ale potřebujeme i trochu posílit o hráčky, které dokážou družstvo podržet v těžkých situacích. K tomu musí patřit velká bojovnost a tam je stále prostor na zlepšení. Moje krédo je stále stejné, jako když jsem do Králova Pole přišel – v týmu musí být mladí dravci, kteří budou ukazovat to, co už zkušení harcovníci možná neukazují, a to je právě ta mladistvá dravost, nikoli rutina, a s ní související odvaha a boj o každý míč.

 

 

Barbora Mertová

Foto: Ivo Stejskal


facebook kalendar YouTube fanshop prispevky nabor nabor luzanky


Nejbližší domácí utkání A-týmu

Nenalezeny žádné události

Twitter