7x Mistr ČR a ČSFR, 7x vítěz ČP

Jsme šťastní, že jsme titul dokázali vybojovat! A že jsme neskončili druzí


KP PRO web 16042023 39

Když na začátku sezóny 2022/23 Erik Nezhoda přebíral A-tým jako hlavní kouč, bylo mu jasné, že ho žádný lehký úkol nečeká. KP Brno totiž do nového ročníku extraligy vstupovalo s jasným cílem: Zopakovat minimálně takový úspěch jako loni. Úvod sezóny poznamenaný zraněními a nemocemi několika hráček moc růžově nevypadal. Forma a výsledky královopolského týmu ale začaly od prosince stoupat a to, co si KP Brno před sezónou vytyčilo, nakonec dokázalo splnit hned dvojnásobně. Svěřenkyním Erika Nezhody se totiž kromě extraligy podařilo triumfovat i v Českém poháru žen. „Naše družstvo ukázalo, že navzdory tlaku a přibývající zátěži, nepoleví. Holky chtěly zlato vyhrát a nevzdaly se. Vydřely ho a vytrénovaly. A já jsem na ně neskutečně pyšný,“ říká Erik s odstupem necelých tří týdnů od poslední finálové bitvy.

 

 

S jakými pocity jsi přebíral na začátku sezóny A-tým jako hlavní trenér?

Ze strany vedení jsem naštěstí pod velkým tlakem nebyl, i soupisky ostatních týmů totiž budily respekt, a tím pádem jsme jednoznačně nevěděli, co od sezóny očekávat. V týmu to byla Ela Koulisiani, která první řekla, že přece jdeme vyhrát titul, když se to loni nepovedlo. Nicméně v listopadu jsem si moc dobře uvědomoval, že nejsme ani na umístění v play off, a že by bylo dobré, aby se naše výsledky začaly zlepšovat. Hned na začátku sezóny, při třetí smeči v prvním utkání, se nám bohužel zranila Denisa Pavlíková a všichni se ptali, co s tím budeme dělat. My jsme se ale rozhodli být trpěliví s Kačkou Kuníkovou a naše práce se nám vyplatila.

V prosinci přišel zlom, když jste porazili v evropském CEV Cupu favorizovaný PAOK Thessaloniki.

Přesně tak. Pro nastavení našeho družstva byly klíčové první dva sety, které jsme vyhráli v Soluni. Přestože jsme pak zápas nevyhráli, sáhli jsme si na pomyslný vrchol hry, kterou můžeme předvádět. Najednou se očekávalo, že takto budeme hrát i dál. Kdyby byl extraligový program trošku přívětivější a my měli víc času na přípravu, myslím si, že jsme mohli porazit v dalším kole i Atény.

Nutno podotknout, že jste v sezóně odehráli celkem 30 zápasů v základní části extraligy, 12 utkání v play off, 3 zápasy v Českém pohárů a 4 v CEV Cupu. To je dohromady 49 zápasů! Extraliga navíc začala až v říjnu a dvě utkání jste odehráli i o vánočních svátcích. Jak jste to zvládali?

Hlavně na začátku sezóny jsme hodně točili sestavy, ať už úmyslně, nebo kvůli nemocem, které přišly po reprezentačních srazech. Ale v druhé fázi už to bylo hrozně těžké. Od prosince až do května jsme hráli se základní sestavou. My jsme se vlastně vzdali kvalitního tréninku a soustředili jsme se pouze zápas od zápasu na to, aby nám fungoval náš herní projev směrem k útoku, a abychom se nastavili na soupeře a obranu, která nás proti němu čeká.

Myslíš si, že by extralize prospěla nějaká úprava herního systému?

Já jsem dlouhodobě kritikem tohoto systému, například v Německu se hraje o třetinu utkání méně než u nás. Myslím si, že okolní státy stále víc preferují kratší sezónu. O to větší důraz pak kladou jednak na jednotlivé zápasy a pak také na respektování kalendáře FIVB. Věřím ale, že pochopíme, že doba se změnila, a že není správný příklad, když ty nejlepší hráčky trénují 12 měsíců v roce. Musíme se inspirovat i jinými systémy, které říkají, že sezóny mají být intenzivní, ale krátké a důsledně rozfázované. FIVB a reprezentace si navíc bere významný díl práce s hráčkami na sebe a u nás by se tohle mělo začít reflektovat také.

Netrpí takovým množstvím zápasů v základní části extraligy i divácká kulisa na jednotlivých zápasech?

Na to musí nejlépe odpovědět AVOK a Český volejbalový svaz. Každé domácí utkání by mělo být pro fanoušky určitým svátkem, a ne každotýdenním koloritem. Je samozřejmě velkou otázkou, jak často by se měly zápasy hrát, aby diváci brali soutěž v potaz a nebyli přehlceni termíny.

I přes náročný průběh sezóny se vám ale nakonec podařilo dojít až k vysněnému cíli a extraligové zlato vyhrát.

S odstupujícím časem nám dochází víc a víc, co jsme dokázali, takže pocity jsou opravdu příjemné. Mísí se v nás dvě emoce. Jednou z nich je obrovská radost z toho, že jsme vyhráli extraligu žen, protože co víc už v České republice vyhrát. A zadruhé, jsme moc rádi, že nejsme druzí, protože naše družstvo se v průběhu sezóny se stoupající formou a výsledky přihlásilo jednohlasně k tomu, že chce získat mistrovský titul. Takže jsme si úplně všichni vytyčili ten nejvyšší cíl. V některých zápasech play off pak tím pádem bylo cítit, že nehrajeme úplně v pohodě. O to víc nás těší, že jsme to dokázali.

Ziskem titulu i vítězstvím v Českém poháru jste potvrdili, že se v Králově Poli vyplatilo vsadit na koncept dlouholeté výchovy mládeže. Ještě před pár lety se přitom našlo hodně kritiků zvenčí, kteří mu nevěřili.

Už v roce 2017 jsme nynější generaci hráček říkali, že pokud se v jednom týmu sejde pět, sedm reprezentantek a budou trpělivé, tak je logicky jasné, že jednoho dne budou stát blízko vrcholu i v seniorské kategorii. Nesmí to samozřejmě zhatit projekt typu Champions League Prostějova, což jsme viděli v uplynulých letech, který byl mimo rámec české extraligy. Loňský rok, kdy jsme vyhráli Český pohár a extraligové stříbro, byl v našich plánech nečekaně urychlený. Letošní výsledky už pak jen potvrdily, že při dlouhodobé práci se dá dojít až na konec cesty. Naše družstvo v tomhle bylo neskutečně trpělivé. Holky to tak vnímaly a chtěly a nikdo z rozjetého vlaku nevystoupil. Jádro týmu drželo při sobě po celá léta.

Co přijde teď? Klíčové hráčky, Daniela Digrinová, Magda Bukovská a Ela Koulisiani, odchází do zahraničí. Tým navíc opustily Gretell Moreno, Simona Nikolova a Andjela Stojkovic.

Určitě nám teprve dojde, co to znamená, když na tréninku není Dáda a ostatní. Budeme ale stavět na hráčkách, které u nás zůstaly. Těším se na spolupráci s Terezou Hrušeckou, myslím si, že příští sezóna by pro ni mohla být přelomová ve smyslu vývoje lídra týmu. Je to obrovsky inteligentní hráčka, s málokterou si můžete o volejbalu povídat tak, jako s ní. Máme i velikou zodpovědnost za hráčky, které se vrací po zranění. Byla to Kačka Kuníková a jsou to samozřejmě Denisa Pavlíková a Sima Jelínková. Svoje místo na hřišti si odpracovaly i Katka Pelikánová a Lucka Šmardová. K nim chceme přidat hráčky až o pět let mladší, protože také jejich cesta musí někdy začít a teď je na ni ideální čas. Hráčky, které studují ve třetím a čtvrtém ročníku sportovního gymnázia, už musí být připraveny na to, že se mohou stát součástí A-týmu. A šanci u nás vždycky dostanou přednostně naše brněnské hráčky, s nimiž minimálně dva tři roku pracujeme.

S čím bys byl Ty osobně v příští sezóně spokojený?

S tím, aby naše okolí bylo trpělivější než letos, protože letos, i díky tomu, jak se výsledkově sezóna vyvíjela, moc trpělivé nebylo. Uvnitř týmu jsme byli podle mého názoru daleko víc klidnější, než tomu bylo venku. Zadruhé si přeju, aby bylo naše družstvo minimálně tak pracovité, jako to letošní. To bude stěžejní motivace do nové sezóny – pracovitost hráček a jejich chuť se ve volejbalu posouvat. Jen tak se každá hráčka dokáže zlepšit a dostat se až na vrchol. Ať ale bude sezóná sebevíc těžká, cílem našeho týmu bude stále postup do semifinále extraligy. A samozřejmě i do semifinále Českého poháru, který dává hráčkám šanci zažít a odehrát kvalitní a specifický turnaj Final Four. Při troše štěstí v něm může cinknout medaile a navíc dodá spoustu potřebných zkušeností.

 

Barbora Mertová

Foto: Ivo Stejskal

 


facebook instagram YouTube fanshop luzanky sms


Nejbližší domácí utkání A-týmu

28 úno
EX-Z: VK Prostějov
Datum 28.02.2024 18:00
7 bře
EX-Z: Dukla Liberec
07.03.2024 17:00