7x Mistr ČR a ČSFR, 7x vítěz ČP

Moravčík: Kdo by nechtěl být součástí jednoho z nejlepších českých týmů?

Moravčík

 

Novým asistentem Erika Nezhody u královopolského A-týmu je Jan Moravčík. Do Brna přichází z Přerova, kde stejnou pozici zastával v posledních dvou letech. První zkušenosti s ženským volejbalem předtím sbíral v Prostějově, jeho volejbalová kariéra je ale mnohem bohatší, dlouhodobě například působí i u chlapecké reprezentace. A jak se tedy těšil do Králova Pole? „Asi jako dítě na zákusek po obědě. Kdo by nechtěl být součástí jednoho z nejlepších týmů u nás, navíc když se uplynulou sezónu stal tím nejúspěšnějším,“ vysvětluje důvod svého příchodu do Brna 28letý Moravčík.

 

 

 

V Králově Poli se rozhodně nudit nebudete, kromě asistenta hlavního trenéra žen totiž máte na starosti i svoje vlastní družstvo.

Ano, moje působení tady je rozdělené do dvou částí. Tou první je asistent trenéra u ženského týmu a druhou pak pozice hlavního trenéra družstva U20, se kterým nás čeká extraliga U22 a kraj žen.  Přišel jsem tedy do Králova Pole s vizí práce nejenom u žen, ale i v Akademii. Myslím si, že tento klub má jeden z nejpropracovanějších a nejvíc fungujících konceptů mládeže u nás. Libí se mi, že se zde klade důraz nejenom na klub, ale i propojenost mezi všemi kategoriemi. Na hráčkách, které v tomhle konceptu vyrostly, je vidět, že to tady dlouhodobě funguje.

Kde všude jste doposud sbíral zkušenosti s ženským volejbalem?

Poslední čtyři roky jsem působil v Přerově, z toho uplynulé dva jako asistent trenéra žen. Přibližně rok jsem předtím strávil v Prostějově, kde mě přivedli k ženskému volejbalu. Před tím jsem totiž byl jedním z trenérů kadetů a juniorů Zlína.

Za sebou máte i působení u reprezentací?

Je to tak, od roku 2015 působím u reprezentace mládeže kluků. Ze začátku jsem sbíral zkušenosti trenérského rázu, poté mi však přibylo nějaké to papírování a stal se za mě team manažer. Ani to ale neznamená, že bych se na kluky koukal jen od stolu – do tréninku se vždycky nějak zapojím, pokud to okolnosti dovolí. Na mistrovstvích a reprezentačních akcích to mám tak půl na půl, někdy jsem na lavičce, jindy pozoruju vše "shora".

Jak jste se k volejbalu dostal?

Ve volejbalovém prostředí jsem vyrůstal díky mamce, která byla a dodnes je trenérkou v malém klubu v Kroměříži. Čas jsem tedy v tělocvičně trávil od útlého dětství. K profesionálnějšímu hraní, dneska už mého sportu číslo jedna, mě dostal Leoš „Ferda“ Šrámek, který mě vzal do týmu extraligy juniorů ve Zlíně. I vlivem zranění jsem se ale rozhodl svou hráčskou kariéru vyměnit za pohled od lajny, kam jsem se postavil po boku právě Ferdy.

Kdo další měl pak ve Zlíně vliv na Vaše další směřování?

Po roce a půl ve Zlíně jsem dostal díky Jirkovi Zachovi šanci posunout se zase o kus dál a podílet se na přípravě reprezentace kluků 1999/2000. Pravděpodobně jsem se osvědčil, a tak jsem pokračoval i s dalšími ročníky. Trenérsky se pro mě čistě profesionálním stal až Přerov, díky kterému je volejbal mé hlavní zaměstnání. Volejbal mě tedy provází odmalička a v momentě, kdy jsem dostal příležitost se mu pořádně věnovat, jsem už jen hledal cestu jak. Byla to tedy pro mě jasná volba.

Jak jste se těšil do Králova Pole těšil?

Trochu jako dítě na zákusek po obědě. Kdo by taky nechtěl být součástí dlouhodobě jednoho z nejlepších týmů u nás, navíc když se uplynulou sezónu stal také tím nejúspěšnějším. S tím však přichází i určitá míra respektu a obav. Vše zde funguje velice profesionálně, od nastavení v mládeži až po kategorii žen. Jasná pravidla, ve kterých se člověk musí rychle zorientovat a dodržovat je na 110 %. Trochu klidu mi přináší fakt, že jsem o možnosti jít do KáPéčka jednal již předešlé sezóny. Cítím, že ta pravá chvíle příchodu je pro mě právě teď, a tak se těším na všechny výzvy, jsem připravený jim čelit, a hlavně je dotáhnout do úspěšného konce.

A-tým v letošní sezóně hodně omladil, s čím byste u něj byli během sezóny spokojeni?

Myslím, že je to spíš otázka na Erika. Tým prošel velkou změnou, ale o to je to větší výzva. Je v něm spousta mladých hráček, které ale dobře pracují a posouvají se každým dnem. Nechci tady střílet nějaké umístění, myslím, že nám hlavně půjde o progres u hráček a o předvádění dobrých výkonů, na které se budou lidi chodit rádi koukat. 

Na jaké momenty své kariéry nejraději vzpomínáte?

U týmů to jsou čtvrtá místa na finálovém turnaji juniorů v Brně a Brandýse. S repre rád vzpomínám na většinu akcí. Ale musím asi vypíchnout tři. První je moje první ME U19 s ročníkem 1999/2000 ve slovenském Púchově a maďarském Györu, které se nám při mé premiéře podařilo vyhrát. Druhý je ME U18 ve Zlíně s ročníkem 2001/2002, které bylo hned rok poté, a byla to taková obhajoba předchozí zlaté medaile před domácím publikem. Byla tam neskutečná atmosféra, kterou pro nás vytvořili fanoušci a všichni lidi kolem. A poslední je MS v Bahrajnu, kde jsme se umístili na 7. místě. Ale bylo to něco jiného, ta konfrontace se světem a jinými typy volejbalů pro mě byla strašně inspirující. Plus taky to prostředí, přece jen každý si asi jen tak neřekne – pojedu do Bahrajnu.

Jak momentálně probíhá příprava A-týmu, na co se zaměřujete?

Pořád ještě nejsme kompletní, čekáme totiž na hráčky, ať už slovenské reprezentantky nebo Katku Pelikánovou, které momentálně bojují na Mistrovství Evropy. Pořád řešíme individuální věci, ale hodně už i přecházíme na sehrávání se a šestky. Teď nás čekají první přípravné zápasy s VK Prostějov a Volejbalem Přerov.

 

Barbora Mertová

 

 


facebook instagram YouTube fanshop luzanky sms


Nejbližší domácí utkání A-týmu

28 úno
EX-Z: VK Prostějov
Datum 28.02.2024 18:00
7 bře
EX-Z: Dukla Liberec
07.03.2024 17:00