
„Plachtu, nebo skákanej?“ Když se občas při hodně rekreačním volejbale s kamarády ocitnu na servisu, tak si tuhle otázku kladu vždycky. Zbytečně. Vždycky míč přes síť jen plácnu, protože ta druhá varianta by mohla skončit úrazem.
To Martina Bradáčová si v zápasech podobnou úvahu může odpustit. Na servisu si míč vždycky nadhodí do správné výšky a na druhou stranu hřiště pošle pěkně ostrý projektil. „Odmalička servis skáču a zůstalo mi to až do teď,“ směje se Martina, která si na podobný kousek troufá v současnosti v našem týmu jako jediná.