Nadešel den D, večer V, hodina H… Dobrá nálada tým neopouští a vstupujeme do volejbalové arény. Předpokládaná velká návštěva se nekoná, na jižní tribuně se pouze vytvořila skupinka Ultra Fans, která dává o sobě patřičně vědět. Zbytek haly tvoří ojedinělé skupinky diváků, z nichž největší podíl mají policisté a ostraha haly. No přiznám se, že když jsem koukal na bezpečnostní opatření, připadal jsem si jako na stadionu anglické Premier league. Osobní prohlídky dokonce i ve vstupu určeném pro VIP. Ale asi vědí co dělají, horkokrevnost tureckých fanoušků je pověstná a určitá rizika jsou s tím jistě spojená.

Možná trochu nepřesně znějící titulek, který ale přesně vystihoval dění na hřišti. V souboji dvou nejmladších týmů, kde ovšem diametrálně odlišné postavení v extraligové tabulce předznamenávalo různá očekávání. První utkání vyznělo jasně pro naše družstvo a v odvetě se také žádné překvapení neočekávalo. A také juniorské reprezentantky v poslední době nezaznamenaly tak výrazné výsledky jako v první polovině.

První letošní úspěch si náš extraligový tým už vyválčil. Po dvojici semifinálových výher nad Olomoucí se děvčata můžou těšit na finále Českého poháru. Ve čtvrteční odvetě stačilo výběru trenéra Ondry Marka uhrát k postupu jeden set.

Utkání se Slávií zakončilo úspěšný týden, který přinesl uspěšné nakročení do semifinále Českého poháru, postup do 4.kola evropského poháru a sobotní vítězství znamenalo posun na aktuální čtvrtou příčku ženské Extraligy. Žádný úspěch není zadarmo a proto přejme děvčatům, aby další náročný program bez úhony zvládla.

Po nadmíru úspěšné "holandské misi" bylo jasné, že k vytouženému postupu chybí pouze malý krůček. Ale ne nadarmo se říká, že ten poslední krok bývá ten nejtěžší. Aktuálně třetí družstvo nizozemské ligy se určitě nespokojilo z výsledkem domácího utkání a přijelo se do Brna pokusit o malý zázrak. Ovšem náš tým již není tím nezkušeným týmeme ze začátku sezóny a tak jako v Nizozemsku od prvních míčů se naše hráčky rázně pustily do svých soupeřek.